Pivovar Záhora, pivo čerstvé nebo vůbec.

Jsme dva bráchové z vesnice v Polabí, kde každý musí umět spravit kolo, míchat beton, nakopnout fichtla a střílet vzduchovkou, 182 žijících, rozumíš. Vojta je sládek, ukulelista, bývalý homouš, jako že homebrew, a toho času filuta. Tomáš je architekt, motivátor s rukou v kapce, půllitrem v ruce a vždycky má u sebe tužku. Na světě je jen jedna věc, kterou máme radši než líný život na vesnici – čerstvé pivo.

Chceme pít opravdové pivo, a tak jsme se ho naučili vařit.

Umíme si vypěstovat vlastní sladovnický ječmen, máme své spřátelené chmelnice, kam jezdíme, a k tomu polabskou vodu. Všechno pod neustálou kontrolou a hned u zadku. Vydali jsme se na křížovou výpravu za čerstvé pivo do všech půllitrů.

Jsme mlsní a máme rádi ležák, a tak ho prostě vaříme.

Rádi spojujeme vlastnosti českého a zahraničního piva. České pivo má skvělou pitelnost a v zahraničních chmelech se zase skrývá nekonečné bohatství chutí. Od prvního doušku až po schlaftruňk nás musí u sklenice piva provázet neustálá exploze chutí a vůní jak při novoročním ohňostroji. Preferujeme plnou, sladovou, říznou chuť a ovocnou vůni, třeba po ananasu či broskvích, kterou vykouzlíme jen pomocí sladu, chmelu a kvasnic.